Vážení fandové našeho klubu,
rozhodli jsme se vám zpestřit předčasně ukončenou podzimní část sezóny a vyzpovídali jsme pro vás naše hráčky týmu žen, působící v Divizi D.
Bála jsem se, že mě mezi sebe holky nepřijmou. Když jsem hrávala za starší žáky, často jsem na kluky řvala, u žen jsem se ze začátku bála i promluvit. Jakmile jsem s holkami začala být častěji, oblíbila jsem si je a teď je beru jako svoji druhou rodinu.
Teď si alespoň můžu říct, že to bylo moje nejlepší golmanské období v životě, i když tomu výsledky úplně nenasvědčují.
Mrzí mě všechny prohry, které máme za sebou, ale někdo prohrát musí.
Zkouším dělat všechno tak, aby byl spokojený s mým výkonem. Nesnažím se být lepší než on, snažím se být tak dobrá, jak jen to jde. Když není spokojený, nebyl to dobrý výkon.
Už jen to, že přijel jejich autobus, byl pro nás všechny velký zážitek, který pokračoval přes nástup až k samotnému zápasu. Přišlo nás tenkrát podpořit takové množství diváku, že se nemohli ani vejít do našeho malého areálu a i přes ne moc příznivý výsledek si myslím, že jsme neudělali ostudu a jako málo kdo můžeme říct ,, Ano zahráli...