Kateřina Pletková
Teď si alespoň můžu říct, že to bylo moje nejlepší golmanské období v životě, i když tomu výsledky úplně nenasvědčují.

Popíšeš nám Tvé sportovní začátky?
První přičuchnutí ke sportu bylo kolem 3 let, kdy jsem ze závisti k mému o něco mladšímu kamarádovi, který odhodil postranní kolečka u kola dříve než já, začala jezdit taky. Protože mě rodiče obecně ve sportu podporovali, láska nejen k cyklistice mi zůstala. S fotbalem jsem začala kolem 7 let, vlastně protože jsem začala na tréninky doprovázet mladšího brášku.
Jak ses dostala do týmu Hradiště?
Po přestupu z mého mateřského klubu v Bernarticích, do tehdy dorosteneckého týmu Mabapa, jsem získala i nového trenéra, který podporoval co největší hráčský rozvoj, a tak jsem se díky střídavým startům dostala k ženám na Hradišti. Pak ale možnost střídavých startů skončila a já zůstala v Mabapě, se kterou jsme později v soutěži žen proti Hradišti hráli. Když se tento tým z nedostatku hráček rozpustil, bylo Hradiště první volbou, nejen proto, že jsem většinu holek znala.
Souběžně s fotbalem zvládáš hrát i hokejbal. Jak jdou tyto sporty kombinovat?
Myslím, že je důležité uvědomit si prioritu a pak se podle ní řídit. Naštěstí mám shovívavé trenéry, kteří moji oblibu obou sportů a s tím spojenou občasnou absenci na tréninku či zápase chápou, nebo alespoň tolerují. Ženských hokejbalových týmů navíc není mnoho, proto nemáme ani tolik hracích dnů a není taková pravděpodobnost křížení termínů s fotbalovými zápasy.

V průběhu sezóny se zranila vaše brankářka. Proč ses do brány postavila zrovna ty?
To je asi otázka na trenéra. :D Mně se do brány popravdě moc nechtělo, nebyla jsem ale sama, a tak jsem se nakonec podvolila. Zpětně to ale vnímám jako taktický krok. Já po dřívějším zranění již nehraji v poli jako dříve, a to ve všech směrech, málokdy zvládnu odehrát celý zápas - v kombinaci s malým počtem hráček a absencí brankářky jsem vlastně na tuto roli jedna z nejlepších voleb, kdy alespoň zaberu větší část kasy. A teď si alespoň můžu říct, že to bylo moje nejlepší golmanské období v životě, i když tomu výsledky úplně nenasvědčují.
V čem Ti přijde rozdílné vnímání hry z pozice brankářky a hráčky v poli?
Brankářka má rozhodně větší přehled o celé hře. Z mého pohledu má ale také mnohem větší zodpovědnost. Je posledním hráčkou, která může zabránit gólu a na jejím rozhodnutí závisí, v ten moment, budoucnost celého týmu. Při špatném rozhodnutí kterékoli jiné hráčky může pomoci hráčka jiná.
Jak se během dlouhé pauzy udržuješ v kondici?
Cvičím doma a čekám, až bude lepší počasí na kolo. Nicméně kolektivní trénink mi nic z toho nenahradí.
Máš na závěr našeho rozhovoru nějaký vzkaz pro spoluhráčky?
Holky neztrácejte sílu trénovat, až budeme moct, rozneseme všechny na
kopytech! Těším se na vás :-*
