Alexandra Dubová

Víme, že jsi jedna ze zakladatelek ženského fotbalu na Hradišti. Popíšeš nám tyto začátky?

Dalo by se říct, že to vše začalo jako taková sranda. Rozhodně jsem nečekala, že by to mohlo dojít až takto daleko. :-)  Na koleji jsem bydlela s dvěma fotbalistkami, což mě ovlivnilo ve vztahu k fotbalu. Původně jsme oslovovali trenéra Vráťu Pekla s tím, že si chceme chodit zahrát fotbal, ale nic vážného. Vráťa se takové výzvy nebál a věnoval nám spousta času, za což jsem mu moc vděčná. Na začátku nebyl problém sehnat holky, co by hrály fotbal. Pamatuji si, že nás bylo tolik, že jsme mohly hrát proti sobě "A" a "B". Na zápasy jsme musely procházet nominací. Těžší, než založit ženský fotbalový tým, je ho udržet, což se nám naštěstí zatím daří.

Co Tebe uchvátilo na fotbale?

Obecně mám ráda kolektivní sporty. Úplně nevím, co přesně mě na fotbale nadchlo, ale posledních deset let si bez něj neumím představit. Myslím, že to není jen fotbalem, ale i místem, kde hrajeme. Hradiště není jen obyčejný tým, je to mnohem víc.

Jaké byly Tvé sportovní začátky? Zkoušela jsi i jiné sporty?

Už od malička nás doma rodiče vedli ke sportu, takže jsem jich vystřídala víc. Začala jsem samozřejmě v Sokole, pokračovala jsem basketbalem a florbalem. Také jsem zkoušela i tenis a házenou, ale to byly spíš takové pokusy.

Máš nějaké cíle, kam by ses chtěla fotbalově posunout?

Úplně si nemyslím, že bych to někdy mohla dotáhnout ve fotbale dál než tam, kde jsem. Moje schopnosti a dovednosti mají své hranice. :-) Na druhou stranu se nám podařilo zahrát proti AC Sparta Praha. Myslím, že mnoho fotbalistů má sen zahrát si s prvoligovým týmem a nám se to podařilo.

Na jaký okamžik/zápas nejraději vzpomínáš a proč?

Určitě to není jen jeden okamžik, ale určitě byl nejsilnější zápas ten proti AC Sparta Praha. Pro nás už byl zážitek jen příjezd jejich autobusu. Trochu jsme si říkaly, že přijede oslabenější sestava, že nepřijede jejich A tým. Spletly jsme se. Sparta přijela například s Andreou Staškovou, která v současné době hraje za Juventus a je stabilní hráčkou české reprezentace. Je jasný, že jsme prohrály, ale teď když koukám na zápas reprezentace, tak mohu říkat: "Tu jsem se snažila bránit".

Popíšeš nám cestu k tomuto zápasu?

Jednalo se o pohárové zápasy před dvěma lety, kde jsme v losu měly před Spartou například Bohemians Praha, která se nám podařila porazit. V letošní sezóně se nám v poháru nedařilo. Uvidíme, jak tomu bude zase za rok.

Během podzimní části si pomohla týmu vstřelením jednoho gólu. Popíšeš nám tuto situaci?

Tak samozřejmě fotbal je o gólech, takže i ten můj týmu pomůže, i když nebyl rozhodující. Ale jak už jsem psala, tak fotbal je kolektivní sport a bez celého týmu bych gól nedala a zápas nevyhrála. Gól jsem dala v zápase s Blatnou po super nahrávce skoro před prázdnou bránu. V takové situaci je spíš těžší netrefit bránu. :-)

Pro letošní rok se už na trávník nevrátíte. Máš na závěr našeho rozhovoru nějaký vzkaz pro spoluhráčky?

Se spoluhráčkami jsme v kontaktu. Dokonce teď začínáme virtuální běžeckou výzvu. Tak asi jako jediné, že už se těším, až nám to situace dovolí a zase se všechny sejdeme.